close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2009

Stockholm - poznávání města

22. března 2009 v 22:53 | Petr

2. den aneb křížem krážem Stockholmem


Naší túru jsme začali jak je uvedeno ve většině kapesních průvodců u kostela Klara Kyrka hned u Centrálního nádraží. Před vstupem do kostela každého zaujme socha slavného švédského básníka, který si zrovna připaluje cigaretu. Hned na konci hlavní ulice jsme šli přes náměstí se 38m vysokým skleněným sloupem. Přes den je téměř nenápadný a hned jak se
setmí okouzlí vás tím, že úplně celý svítí. Je to údajně i zdejší nejoblíbenější místo, kde si místní i cizinci domlouvají schůzky. Nachází se zde i Kulturhuset - dům kultury a všude okolo spousta velkých obchodů s oblečením. My jsme pokračovali přes Kungsgatan (frekventovanou ulici se dvěmi věžemi spojenými obloukovitým můstkem) do Kungsträdgarden, rozlehlého náměstí, kde se odehrávají koncerty a je zde krásný výhled na jezero a Kungliga Slottet (Royal Palace). Zde jsme se lodí z ostrova Skeppsholmen přepravili.na ostrov Djurgården, kde se nachází slavné muzeum s vrakem lodi Vasamuseet. Do tohoto muzea se dá dostat lodí s velkým nápisem Djurgården (za 40 SEK), ale i pěšky přes Strandvägen.

Stockholm a naše ubytování

22. března 2009 v 17:27 | Petr

Náš třídenní výlet do Stockholmu a trochu informací na úvod (16. - 18. 3. 2009)


Švédsko a vlastně celá Skandinávie je místo, které mě vždy fascinovalo, no a když se naskytla
příležitost letět s Ryanair za hubičku, na nic jsem nečekal. Letěli jsme na 3 dny, ale první den večer a poslední den před polednem. Napřed mě trochu překvapilo online odbavení a vytisknutí letenek přes web Ryanair, ale nakonec jsme zjistili, že je to lepší než čekat na letišti dlouhé hodiny. Na letiště jsme přijeli 40 minut před odletem a téměř na nic jsme nečekali. Co se letadla týče, nemohu si stěžovat, sice menší letadlo, ale nikdo nás neobtěžoval, když jsme se kochali výhledem ven. Dokonce jsme v letadle seděli sestry známým, kterého jsme potkali při nástupu do letadla a o kterém sestra nevěděla, že je Švéd a bydlí ve Stockholmu. Takže jsme během letu načerpali

Londýn - víkendový výlet

15. března 2009 v 22:55 | Petr

Náš víkendový výlet a poznávání Londýna

Musím přiznat, že žádné evropské město jsem nechtěl tak osobitě poznat jako Londýn. S
přítelkyní jsme využili akční cenu letenek od SkyEurope a vyrazili jsme na celý víkend do tohoto proslulého evropského velkoměsta. Náš let směřoval do jednoho ze čtyř londýnských letišť, Lutonu. Londýn má důmyslně řešený obchvat města, jen vyznat se tu bývá často problém i pro zkušeného Evropana. My jsme mapu koupili až na místě. Hlavně nekupovat u nás. Mají mapy za 2 libry k dostání hned na Victoria station a jsou bezvadně řešené.


1. den - Picadilly, Trafalgar, China Town, Big Ben a Tower Bridge


Ale teď k samotnému harmonogramu výletu. Přistáli jsme na letišti Luton a šli jsme koupit jízdenky do

Nakupování v Turecku

12. března 2009 v 7:57 | Petr
Co se nakupování týče, je to stát mnoha možností a hlavně stánků se vším možným, které nalákají každého z nás. Já jsem navštívil konkrétně velkou tržnici v přístavním městě Fethiye nedaleko Dalamánu a proto zde popíšu právě toto místo. Pokud se budete chtít do tržnice dostat, mě stačilo odchytit si bílou dodávku v Ölüdeniz a jednoduše říct řidiči "Bazar - Fethiye"

Tržnice je vlastně takový prostější a pro mně mnohem příjemnější hypermarket. Je velice prostorná a celá zastřešená plachtami. Jsou zde velké stánky s oblečením, šperky, kožené věci, sošky, čaje, káva, potraviny, a nepřeberné množství ovoce a zeleniny. Narozdíl od hypermarketů vás zde neobtěžují kamery a fronty u pokladen s vynervovanými pokladními, které dělají náročné směny za malé peníze. U stánku s čajem si zde můžete koupit hotový čaj a vychutnat si jej z originálních malých skleniček na židli u stolu přímo vedle stánku. Další specialitou je rybí restaurace, kde si koupíte rybu a oni vám ji na místě zpracují a přinesou hotovou na talíři.

Ale teď už zpět k samotnému fenoménu tržnic, oblečení. U stánku vás asi nejvíce oslní názvy světových značek na oblečení a jejich pestrost sortimentu. Samozřejmě se s největší pravděpodobností bude jednat o tureckou výrobu a kopírování značek, ale oblečení je velice líbivé a krásně padne. Já jsem zakoupil kalhoty, pásky a trička a musím říct, že kalhoty z našeho proslulého obchodu Levi's všechny tyto věci několikanásobně přežily. Hlavně smlouvat! Já jsem byl tak překvapen stánkem s čajem, který jsem nemohl najít, že jsem ho koupil okamžitě a za plnou cenu.

Pokud mě ale nějaký obchod nadchl, byl to velký obchod s oblečením na kraji promenády přímo u pláže v Ölüdeniz. Když jsme do něj přišli, jen jsme ho byli "omrknout" a hned jsme se seznámili s velice přátelským a živým obchodníkem, který mi trochu připomínal Osmany Lafitu. Slíbili jsme mu, že se zítra vrátíme a když jsme se opravdu vrátili, z hýbající se haldy s oblečením vykoukla hlava prodavače zahaleného v rybářském klobouku s brýlemi, který k nám okamžitě přiskočil a začala pravá zábava. Zeptal se co si dáme k pití, jestli pivo, čaj nebo limonádu. Řekl jsem čaj, abych neurazil, ale pohotový obchodník už otvíral dvě velké flašky s pivem, že prý jsme chlapi, tak dáme pivo. Tak jsem vybíral oblečení a odbíhal ke stolu napít se piva a prohodit pár slov s obchodníkem. Zde jsem si vybral kalhoty.


Turecko

8. března 2009 v 17:09 | Petr
Turecko je země, která mě uchvátila ještě více než nedaleký Egypt, kde jsem byl o rok dříve. Proto zde budu častěji srovnávat právě tyto dvě země. Turecko je napůl evropský stát a napůl orinet, takže se nemusíte bát, když sami podniknete nějaký ten výlet někam do nedaleké vesničky nebo velkoměsta. Byla to naše dvoutýdenní dovolená a vybrali jsme si proslulou tureckou destinaci Ölüdeniz nedaleko přístavního města Fethiye.

Původem malá rybářská vesnička Ölüdeniz se vyvinula v jednu z nejvyhledávanějších a nejkrásnějších turistických destinací v Turecku a chlubí se dlouhou písčitou pláží s výhledem na otevřené moře, kde slunce vychází na jednom okraji pláže a zapadá na druhém, takže na vás svítí skoro celý den přímo od moře. Na fotkách je patrný i jev, kdy slunce zapadá do moře a vytváří nezapomenutelné zbarvení oblohy. Pláž a moře je v Ölüdeniz asi to nejkrásnější a pro mě i nejdůležitější na celé dovolené. Moře se většinu dní trochu vlnilo, ale několik dnů se povedlo, že byly až metr a půl vlny, kdy se člověk nechá unést ubývající vodou od břehu a následně vlnou vynést na břeh. Barvu a celkový dojem zdejší rozlehlé pláže nepřekonal ani náš výlet po okolních ostrovech.

Po setmění zde nastává pro tato místa typická romantická a více orientální atmosféra. Proplétáte se uličkami k pláži, potkáváte restaurace, bary, stánky s oblečením, suvenýry a místy na vás doléhá hudba z hotelových diskoték. Jediné co mě tu vadilo bylo to, že disko v hotelové zahradě se konalo téměř každý večer a opakovala se tatáž většinou světová hudba. Pláž večer není osvětlená, a tak je možnost zaplavat si večer v moři aniž by vás někdo sledoval ze břehu a všiml si, že jste plavky nechali na lehátku. Pláž je hodně široká, hned pod promenádou ve tmě svítí lampiony a u nich pod širým nebem lidé, kteří zde v duchu orientu kouří vodní dýmky a popíjejí čaj.

Na Turecku se mi líbila možnost stoupnout si na kraj chodníku jedné z rušnějších silnic, počkat až okolo pojede bílá dodávka (Dolmuše) a už jste se za pár korunek vezli do vedlejšího městečka nebo přímo do Fethiye, kde se nacházela i velká turecká tržnice, o které se zde zmíním ve speciálním článku. Sice jsme se někdy v malé dodávce tlačili, ale místní nás vždy respektovali a tudíž jsme se cítili jako doma.

Co se jídla týče, měli jsme all inclussive, ale narozdíl od předešlé dovolené v Egyptě zde nebyla tak široká nabídka jídel a nápojů. Zažívací potíže tu nehrozí jako v Egyptě, ale nebylo moc z čeho vybírat. Co jsme ale ocenili, byla zdejší výborná a velká zmrzlina, kterou nabírali u hotelů.

Ölüdeniz je místo, které mě nadchlo a přestože nemám ve zvyku vracet se na stejná místa, rád bych se sem alespoň na týden někdy podíval.